Za přelomové se dá považovat jednání náměstka hejtmana Moravskoslezského kraje Jakuba Unucky a starostů dotčených obcí ve věci likvidace Dolu Frenštát, které se uskutečnilo ve středu 28. dubna na radnici ve Frenštátě pod Radhoštěm. Zaznělo, jak a kdy dojde k likvidaci dolu, před starosty však vyvstal úkol, a to navrhnout co bude potom.
Jakub Unucka pro Deník uvedl, že starostům představil úvahu vycházející z memoranda Moravskoslezského kraje a státního podniku Diamo, který převzal Důl Frenštát od společnosti OKD. Podstatou je, že Diamo nebude jen bourat a planýrovat, ale hodlá některé objekty opravit a nachystat k dalšímu využití.
Master plan
„Takto jsme řešili Karvinsko, ale dohodli jsme se, že toto se dá aplikovat i na Frenštát. Oslovili jsme proto starosty, že pokud mají nějaké rozvojové plány, aby je poskytli, aby se zahrnuly do takzvaného Master planu, který by obsahoval vše, co v daném území má či nemá být,“ sdělil Jakub Unucka a dodal, že doposud starostové v území, které bylo dobývacím prostorem, nemohli kvůli stavební uzávěře nic dělat. Ta skončí společně s dolem v roce 2023.
„Diskutovali jsme i téma energetického využití – ať už velkého dolu nebo vrtů, které jsou dookola,“ dodal Jakub Unucka a upřesnil, jak se bude důl likvidovat.
Od letošního podzimu začne návoz zasypávací hmoty, která se bude vozit z Paskova a Staříče. Má se jednat asi o 130 nákladních automobilů denně, které budou jezdit deset měsíců. Na podzim 2022 by se šachta měla začít zasypávat, což má trvat asi pět měsíců.
Co bude dál?
Další dva roky se budou likvidovat objekty na povrchu. „V tuto chvíli se nepočítá s využitím žádného z objektů, které jsou v areálu dolu v Trojanovicích,“ poznamenal náměstek hejtmana a dodal, že závažným bodem byla otázka, co se bude dít s vybudovanou infrastrukturou, neboť její prodej za tržní hodnotu je nemyslitelný.
„Řekl jsem, že zajedu na ministerstvo financí, aby se vymyslela nějaká jiná metodika, než tržní cena, aby se nestalo, že třeba někdo koupí cestu a pak ji zablokuje,“ upozornil Jakub Unucka s tím, že se se starosty dohodli, že se sejdou v červnu, kdy by starostové měli přednést své představy případného využití některých objektů a ploch.
Předseda Sdružení měst a obcí na ochranu beskydského regionu a starosta Trojanovic Jiří Novotný pro Deník řekl, že červnový termín, kdy mají říci své představy, je šibeniční, vzhledem k tomu co dalšího starostové musí řešit. Podle něj je nemyslitelné, aby se musely nemovitosti vykupovat za tržní hodnotu.
„Danajský dar“
„Například pozemek pod komunikací od kruhového objezdu až do Kunčic pod Ondřejníkem patří OKD, navíc ještě v šířce pět metrů na každou stranu od komunikace. Takže pokud by to kraj od státu nekoupil, tak to stát prodá nějakému soukromníkovi?“ tázal se Jiří Novotný.
Zároveň upozornil, že mnoho pozemků bude i v případě bezúplatného převodu pro obec spíše „danajským darem“, neboť například v případě komunikací to bude pro obec znamenat hlavně náklady údržbu.
„Požádal jsme pana náměstka Unucku, aby na ministerstvu požádal, aby vznikla nějaká metodika, která by myslela na ty obce, na nějaké kompenzace. Aby se nemyslelo jen na tvrdý prodej,“ zdůraznil Jiří Novotný a připomněl, že od roku 2005 obec nemohla koupit žádný pozemek, protože OKD mělo předkupní právo.
„Je to ale vstřícný krok. My se teď musíme s ostatními starosty sejít a do měsíce musíme vymyslet aspoň něco, co by se tady dalo dělat. Podmínkou je, že to něco musí mít nějaký příběh, nemůže to být třeba nějaký bazén. Na obci ale v současné době máme k řešení tolik projektů, že nějaké vymýšlení nemáme moc času. Nemáme takový aparát jako kraj. Ale je dobře, že nám někdo aspoň takovou nabídku dal,“ dodal Novotný.
„Takže teď musíme s okolními obcemi společně vymyslet co je tady potřeba, přitom ale musíme hledět na okolnosti. Například, zda je tady potřeba vybudovat průmyslový areál. A když už bychom ho budovali, zda tady budeme mít kapacity pro lidi, kteří se tady budou chtít stěhovat, a podobně,“ uzavřel Jiří Novotný.
