Malebný areál Horeček nad Frenštátem pod Radhoštěm byl jedním z prvních výletních cílů v Beskydech. Postarala se o to na konci 19. století Pohorská jednota Radhošť, která krátce po svém vzniku upřela pozornost právě na tuto lokalitu. Teprve až pak se její aktivity přesunuly na Pustevny, kde jednota nechala vybudovat slavné stavby Libušín a Maměnka.
Pustevny se staly věhlasnými v celém Česku, ale i Horečky byly po celé století oblíbenou turistickou destinací.
Po sametové revoluci na čas upadly v zapomnění, nyní se ale jejich sláva pomalu vrací. Horečky leží na pomezí Frenštátu pod Radhoštěm a Trojanovic.
Nachází se zde například skokanské můstky spojené se jménem olympijského vítěze Jiřího Rašky, kdysi věhlasný, ale už řadu let prázdný hotel Vlčina, poměrně nedávno postavená naučná stezka Beskydské nebe či amfiteátr, který je místem konání hudebních festivalů a dalších akcí.
Turisté zde narazí ale i na chátrající areál útulen Pantáta, Panímáma a Marjánka, které zatím na opravu čekají.
Postupná obnova Horeček začala před více než desetiletím. „Ještě na sklonku socialismu to tady fungovalo dobře, zdejší ubytovací kapacity bývaly plné, po revoluci ale lidé přestali mít zájem. Najednou byla spousta nových lákadel, lidé jezdili na dovolenou do zahraničí a Horečky začaly rychle chátrat,“ popisuje nedávnou historii tohoto místa starosta Trojanovic Jiří Novotný.
Obnova začala v roce 2009
Obec Trojanovice i město Frenštát pod Radhoštěm začaly do Horeček investovat v roce 2009, společně vytvořily i projekt na jejich postupnou revitalizaci. „Úplně první byla obnova památníku T. G. Masaryka, pak se opravil i amfiteátr a lidé se sem začali pomalu vracet a líbí se jim tady. Konají se zde oblíbené akce jako Horečky fest nebo Svátek dřeva,“ vypráví Novotný.
V průběhu let pak vznikla naučná stezka v korunách stromů pojmenovaná Beskydské nebe, dále trialové tratě nebo hřiště pro discgolf. „My jako obec jsme koupili restauraci Rekovice, udělali jsme její rekonstrukci, a teď ji provozujeme, myslím, že celkem úspěšně,“ podotýká Novotný.
Vzrůstající obliba Horeček prý překvapila i místní patrioty. „Bývalý starosta Trojanovic Drahomír Strnadel mi k tomu kdysi říkal, že už nevěřil, že se Horečky podaří ještě někdy pozvednout,“ uvádí.
Na revitalizaci Horeček se podílí i město Frenštát pod Radhoštěm. „Teď připravujeme výstavbu nového schodiště u skokanských můstků. To původní je totiž v tak špatném stavu, že by jeho oprava byla velmi složitá. Už máme stavební povolení a letos chceme tuto stavbu zadat do plánu staveb, aby se lidé co nejdříve mohli bezpečně na Horečky dostat,“ informuje frenštátský starosta Miroslav Halatin.
Kraj chce udělat z můstků světový areál
Obří investici za půl miliardy korun pak v lokalitě plánuje Moravskoslezský kraj spolu s místním skokanským oddílem. Má zde vzniknout moderní skokanský areál světových parametrů, který by mohl hostit mezinárodní soutěže.
„Máme zpracovaný projekt, který je nyní ve fázi územního řízení. Podle posledních informací od projektanta by s tím neměly být zásadní problémy, což je dobré, protože je to poměrně složité území v chráněné krajinné oblasti,“ říká náměstek hejtmana Stanislav Folwarczny.
Kraj se snaží zajistit i financování nákladného plánu. „Projekt se připravuje po etapách, v první fázi by měly přijít na řadu skokanské můstky. Tady intenzivně jednáme s Národní sportovní agenturou, která by se mohla podílet na financování jejich výstavby,“ doplňuje Folwarczny.
Pokud se projekt podaří realizovat, slibují si jeho autoři, že by na Horečky přilákal množství dalších návštěvníků. Starosta Trojanovic je k tomu mírně skeptický.
„Pokud by se povedl realizovat, bude to paráda, ale aby to fungovalo, bude především potřeba sehnat kvalitního manažera, který by se areálu naplno věnoval, aby to bylo funkční a rentabilní. Aby se mu povedlo to, co se podařilo v Novém Městě, které je nyní jedním z center biatlonu. Ale to je velmi náročný úkol,“ podotýká Novotný.
Hotely zatím chátrají
Zatímco samosprávy postupně investují do zdejší infrastruktury a postupného vylepšování areálu Horeček, se soukromými majiteli objektů je to jiné.
„Jejich objekty postupně chátrají, ale na druhou stranu se není čemu divit. Investovat v současné době do nákladné obnovy hotelů je prakticky nevratná záležitost,“ míní Jiří Novotný.
Naráží tím například na zpustlé budovy někdejších útulen Pantáta, Panímáma a Marjánka.
„Bavili jsme se o situaci s jejich majitelem, panem Leo Bartošem. Uvažuje o jejich opravě, ale podle územního plánu je možné z nich udělat pouze hotel nebo jiný ubytovací objekt. Vzhledem ke stavu, v jakém se nyní hotelnictví nachází, proto zvažujeme změnit územní plán, ať jsou možnosti flexibilnější, aby se tam daly vybudovat například apartmány. Protože bytů je málo a jsou potřeba,“ nastiňuje možnosti trojanovický starosta.
Majitel v obnovu útulen věří, zatím na ni ale chybí peníze. „Máme v plánu všechny objekty postupně opravit, začali jsme v roce 2007 přípravnými pracemi na útulně Panímáma, ale pak vše zbrzdila krize. Mezitím jsme ve Frenštátě koupili hotel Sport, zrekonstruovali jej a teď jej provozujeme jako hotel Bartoš. Abychom se mohli posunout dále, musíme nejprve splatit závazky k tomuto hotelu. Stále však věřím, že zdejší objekty vrátíme k životu,“ říká Leo Bartoš.
Luxusní kasino nevyšlo
V mnohem lepším stavu, ale už mnoho let zavřený je i někdejší luxusní hotel Vlčina. Naposledy projevila zájem o jeho koupi před třemi lety společnost Synot podnikatele a politika Ivo Valenty.
Ta však požadovala po frenštátském zastupitelstvu povolení, aby zde mohla vybudovat luxusní kasino.
Frenštátští odmítli a z koupě sešlo. „Na jedné straně by někdo konečně dal hotel do pořádku, na druhé straně ale kasino pro tuto lokalitu asi není to pravé ořechové, proto jsem nakonec rád, že frenštátští zastupitelé tento záměr neschválili,“ hodnotí výsledek Novotný.
Obnovu zchátralých útulen zastavila krizeAreál Horeček byl za první republiky oblíbeným místem frenštátského továrníka a předsedy místního okrašlovacího spolku Petra Polacha, kterému se přezdívalo Pantáta. Nejprve zde v roce 1932 postavil chatovou osadu, která ale později zanikla. V roce 1934 pak nechal vybudovat útulnu Pantáta, posléze další dvě, Panímámu a Marjánku. Mecenáš Polach, který stojí také za zdejším památníkem, uměl areál dobře využít, patřil k průkopníkům takzvané kongresové turistiky. Po válce a po znárodnění sloužily Polachovy objekty i nadále původnímu účelu, tentokrát už jako rekreační středisko ROH Gustava Klimenta. „Po revoluci jej získali v restituci Polachovi potomci, kteří si s nimi moc nevěděli rady, a tak je různě pronajímali, a to tak dlouho, až byly objekty vybydlené,“ přibližuje další historii trojanovický starosta Jiří Novotný. V tomto stavu je pak koupil místní podnikatel Leo Bartoš. „Potomci pana Polacha byli kdysi našimi sousedy. Jeden z nich mne pak požádal, jestli bych to od nich nekoupil, že by byli velmi rádi, kdybych se toho ujal. Bylo to velmi těžké rozhodování, areál už byl celkem zdevastovaný, ale nakonec jsme to koupili,“ vzpomíná Bartoš s tím, že Horečky jsou jeho srdeční záležitostí. „Narodil jsem se tady a dnes zde i bydlím,“ dodává. Jeho plánem bylo objekty postupně zrekonstruovat. „Začali jsme v roce 2007 u Panímámy, kde jsme měli už i projekt a začali jsme s přípravnými pracemi, objekt jsme podřezali a zajistili proti vlhkosti. V té době nás k jeho opravě nabádali i z místních fabrik Siemens a Continental s tím, že se budou rozrůstat a že bude potřeba bydlení pro jejich pracovníky. Ale přišla krize v roce 2008 a veškeré plány přišly vniveč,“ líčí Bartoš. Ten mezitím investoval do frenštátského hotelu Sport, který dnes provozuje. „Teď čekáme, až splatíme závazky k tomuto hotelu. Dobrou zprávou pro nás je i nedávné rozhodnutí vlády o tom, že v oblasti Frenštátu se definitivně nebude těžit černé uhlí. Těžko se totiž dalo uvažovat o tom, že by se někdo jezdil rekreovat do míst, kde jsou těžní věže. To nám teď hodně uvolnilo ruce,“ uvažuje Bartoš. Celou dobu se také stará o zabezpečení opuštěných objektů, aby do nich nemohli vniknout cizí lidé. „Přesto je během let lidé postupně ještě více zdevastovali. Tlačili se tam i bezdomovci a podobné existence,“ říká s tím, že si uvědomuje i to, že mnozí lidé mu dávají současný stav budov za vinu. „Na internetu se pravidelně dočítám, jaký jsem zločinec, že to nechám chátrat, ale lidé si neuvědomují, kolik taková rekonstrukce stojí a že je potřeba mít udržitelný projekt, aby se ty peníze vůbec vrátily. Což je v situaci, jaká dnes panuje, velmi složité. Přesto věřím, že se nám v budoucnu podaří tyto objekty opravit,“ podotýká. V tom se jej zastává i trojanovický starosta. „V obnovu těchto objektů jako hotelů je těžké doufat. Lidé, kteří v okolí v Beskydech hotely provozují, mi shodně říkají, že je to investice, která se jen velmi pomalu vrací, a to nemluvím o posledním roce, který tomu navíc zasadil velkou ránu,“ míní Jiří Novotný. (jen) |
