Jako na událost mimořádnou nejen počtem obětí a rozsahem škod, ale i obrovským nasazením všech záchranářů vzpomíná hasič Jan Němeček na zásah u výbuchu panelového domu ve Frenštátě pod Radhoštěm na Novojičínsku. Před deseti lety při něm přišlo o život šest lidí.
Když tehdy v noci přijel na místo, převzal velení a hned musel poslat družstvo do akce, ve které šlo hasičům o život. Byly to pro něj nekonečné minuty velkého napětí a nervozity.
Exploze ve třípatrovém domě nastala 17. února 2013 okolo 03:45. Výbuch úmyslně způsobil problémový nájemník, který se chtěl pomstít sousedům. Ve vchodových dveřích zalomil klíč, pustil plyn ve svém bytě a ve sklepě, kde vymontoval ventil hlavního uzávěru.
Následnou explozí zabil kromě sebe také tři děti a dvě ženy, další člověk podlehl následkům zranění později. Dalších deset lidí utrpělo zranění. Kdyby pachatele jeden ze sousedů nevyrušil v době, kdy plyn ještě nezaplnil celé schodiště, mohly být podle policie následky ještě horší.
Dnes dvaačtyřicetiletý Němeček je velitelem hasičské stanice v Novém Jičíně. Před deseti lety pracoval jako velitel stanice v Bílovci a v ten den měl službu řídicího důstojníka územního odboru, který vyjíždí ke složitějším událostem většího rozsahu.
Takovou se záhy ukázal požár ve Frenštátě, kde Němeček velel zásahu. „Na místo jsem přijel krátce poté, kdy došlo ke zranění jednoho dobrovolného hasiče. Šel zachránit osobu, a když stál na žebříku, došlo k dalšímu menšímu výbuchu někde v suterénu a to ho srazilo,“ vzpomínal Němeček.
Pro většinu zasahujících šlo podle něj o výjimečný zásah, s událostí takového rozsahu se předtím nesetkali. „Přišel za mnou do té doby velitel zásahu, zkušený velitel čety, a doslova řekl: Co s tím budeme dělat? Protože i přes nasazení několika vodních proudů na hašení požáru se ho nedařilo dostat pořád pod kontrolu. Opakovaně docházelo k drobným výbuchům a novému rozvoji požáru,“ popsal Němeček.
Hasičům šlo o život
Situace podle něj byla hodně emočně vypjatá. „Následně jsem se rozhodl na základě informací, které jsem dostal od zasahujících, že se musíme dostat do sklepa a zastavit plyn, který neustále unikal,“ řekl.
Uzávěr, kde by bylo možné plyn zastavit, před domem nebyl. „Rozhodl jsem, že se průzkumná skupina zavodněným vodním proudem probojuje do hořícího sklepa a pokusí se zastavit uzávěr plynu. My jsme v té době ale netušili, proč dochází k tomu úniku. Předpokládali jsme, že ve sklepě bude standardně uzávěr, a ne, že tam místo něj bude jen poškozené potrubí,“ řekl Němeček.
O tom, že požár byl způsoben úmyslně a pachatel uzávěr plynu poškodil, ještě nikdo nevěděl. „Pro chlapy, které jsem tam posílal, to bylo doslova o život. Stáli jsme proti sobě. Bylo to: Zajděte dolů, zastavte plyn, snažte se uhasit ten požár. Reakce: Ano, jdeme,“ popsal Němeček.
Velitel družstva se otočil, vzal své lidi a šli. „Ve mně osobně byla nejistota, jestli se jim to povede, a hlavně obava o kluky, protože krátce předtím došlo k opakovanému výbuchu se zraněním hasiče. Byly to pro mě nekonečné minuty velkého napětí, nervozity,“ vzpomínal Němeček. Pak se plameny podařilo uhasit.
Jakým způsobem se skupině ve sklepě podařilo úkol splnit, se dozvěděl až za několik dní. „Proplazili se do sklepa se zavodněným proudem. Tam neustále hořel plyn, takže jak mi řekli, bylo sice vidět, kam lezou, ale plameny se valily po stropě nad nimi,“ popsal Němeček. Hasiči se dostali až k uzávěru plynu, ale tam zjistili, že chybí část, kterou by bylo možné přívod plynu uzavřít.
„Rozhlédli se kolem, našli kus hadru, který namočili vodou. Jeden ovládal proudnici a další dva se, pod ochranou proudu, rozhodli do té chybějící části ventilu zatlačit mokrý hadr. Drželi hadr v potrubí rukou a současně to omotávali kusem drátu,“ popsal Němeček.
Oběti hledali i kynologové se psy
Hasičům se podařilo plyn s pomocí dalších pomůcek provizorně utěsnit. „Následně plynaři vykopali před domem díru, kde se stlačilo plynové potrubí, a tím se definitivně odpojil dům od přívodu plynu. Ale do té doby to drželo takovýmto provizorním způsobem. Kolegové s nasazením vlastního života dělali to, na co jsme cvičení,“ řekl Němeček.
Na místě se vystřídalo 160 hasičů, 18 zdravotníků, 48 policistů a osm městských strážníků. Byli tam příslušníci záchranného útvaru z Hlučína, podnikoví hasiči z mošnovského letiště, lezecké družstvo z Ostravy-Poruby i hasiči z USAR (Urban Search and Rescue) týmu, množství dobrovolných hasičů. Zachránit se podařilo 12 lidí, pět desítek jich evakuovali ze sousedních vchodů.
„Co bylo na místě výjimečné, byl i způsob následného odstraňování trosek budovy, kdy se na vyhledávání potenciálně ještě zasypaných lidí podíleli kynologové. I spolupráce s nimi na doslova horkých troskách byla výjimečná. Záchranný útvar Hlučín ještě nedisponoval takovou technikou, jako mají dnes pro rozebírání staticky narušených konstrukcí, proto spolupracovali se soukromou firmou s drapákem,“ vzpomínal hasič.
Při zásahu podle něj pomohla nadstandardní spolupráce s městem i zkušenosti vyšších služebních funkcionářů z řad hasičů, především ale vysoké nasazení, odvaha a profesionalita všech zasahujících.
