Leží okolo čtyř set metrů od zvoničky Strážkyně Beskyd na Horečkách směrem ke Kolibě nad Vlčinou a dodnes o něm mnoho lidí neví. Základní kámen k poslednímu dílu věhlasného sochaře Albína Poláška v jeho domovině byl totiž dlouhá léta porostlý měchem v hustém křoví.
Na kámen by se možná úplně zapomnělo a věděli by o něm už jen někteří starší pamětníci, Nedaleko něj vedl už nepoužívaný chodníček. Dnes ale kolem projíždějí cyklisté a nemohou si ho nevšimnout.
„My jsme ten kámen objevili, když jsme tady budovali cyklistické traily,“ řekl pro Deník Marian Žárský, ředitel frenštátského městského kulturního střediska. Dodal, že kamenný kvádr, o němž nevěděli objevili náhodou, když čistili okolí cyklotrailu.
„Všechno kolem jsme vysekali, a ten kámen, který byl porostlý mechem, takže na něm nebylo nic vidět, jsme očistili. Ale je to už několik let a už zase je na něm mech,“ uvedl Marian Žárský.
Na kamenném kvádru je z jedné strany vytesáno datum 7. IX. 1947. Ten den se na Horečkách za přítomnosti sochaře Albína Poláška a mnoha dalších lidí uskutečnilo slavnostní položení tohoto základního kamene pomníku padlým v obou světových válkách. Více z pohnuté historie pomníku povyprávěl pro Deník přímo na místě Drahomír Strnadel, předseda Matice radhošťské.
„Tady měl stát jehlan vysoký asi deset metrů a na jeho vrcholu měla být umístěná hlava Krista, tak aby byla vidět z Frenštátu. Jenže po změnách v osmačtyřicátém roce někdo ze soudruhů údajně řekl, že tady nejsme žádné Rio de Janeiro. No, a tak se to nikdy neuskutečnilo, a myslím si, že tady tu kolibu nechali postavit schválně, aby to místo zastínila,“ poznamenal Drahomír Strnadel s pohledem na kámen, na kterém jsou ještě stále patrné stopy rudé barvy, která zřejmě kdysi zakrývala i datum. Kdo kámen zabarvil, Drahomír Strnadel neví, ale dá se to podle něj předpokládat.
Frenštátský rodák Albín Polášek v té době bydlel už léta ve Spojených státech amerických a v roce 1947 to byla jeho poslední návštěva Frenštátu pod Radhoštěm. Při otevření zvoničky Strážkyně Beskyd před deseti lety na tuto událost vzpomínal jeho prasynovec Rudolf Polášek.
„Prastrýc tady ve Frenštátě pod Radhoštěm, tenkrát udělal tu Kristovu hlavu, která měla být součástí památníku padlých, ale nakonec skončila na hřbitově. Dělal to tehdy u nás na zahradě v altánku, takže si na to hodně dobře vzpomínám,“ řekl Rudolf Polášek.
Hlava Krista nakonec skončila na čtyři desetiletí opřena o zeď při vstupu do kostela sv. Jana Křtitele ve Frenštátě pod Radhoštěm. Dnes je instalovaná na průčelí obřadní síně frenštátského hřbitova.
Albín Polášek se stal jedním z nejuznávanějších sochařů u nás i ve Spojených státech amerických. Zemřel 19. května 1965 ve Winter Parku na Floridě v USA.
