Národní přírodní rezervaci Mionší v Beskydech se daří jako jedné z mála udržet bez kůrovce. Příroda si v této oblasti dokáže se škůdcem poradit sama i bez postřiků nebo kácení. Podle odborníků by lokalita Mionší mohla být vzorovým příkladem pro ostatní lesy postižené kůrovcem.
V přírodní rezervaci Mionší roste převážně buk, ale díky druhové pestrosti dřevin se tam kůrovci nedaří. V rezervaci se vyskytují v hojné míře jedle, smrky nebo javory. Suché smrky tam zůstávají a pod nimi rostou mladé buky, což je důkazem toho, že si příroda s kůrovcem dokáže poradit sama. Za masivním šířením kůrovce v posledních letech přitom podle odborníků může hlavně sucho.
Prales, do kterého člověk žádným způsobem nezasahuje, si vlhkost zvládá udržet sám. Jehličnatý les tak efektivně vodu zadržet nedokáže. Místo hustých lesních porostů se v mnoha oblastech Beskyd, kde převažuje smrková monokultura, objevuje měsíční krajina. Lesníci se snaží tyto oblasti postupně zalesňovat. K omlazení lesů se využívají i jeřáby, břízy a další dřeviny, které se snaží rovnoměrně rozvrstvit.
„Rozpad smrčin nabyl velkoplošných rozměrů hlavně po extrémně suchém roce 2015, a to zejména v oblasti Veřovických vrchů, v masivu Ondřejníku nebo na Jablunkovsku,“ uvedl Tomáš Myslikovjan, z CHKO Beskydy. Kůrovec napadá stále další lokality a kalamita nabývá obrovských rozměrů nejen v našem regionu.
Na majetku Biskupství ostravsko-opavském Lesní správě Ostravici je nejvíce postižen nahodilými těžbami masív Ondřejníku. Zde dochází ke kácení celých smrkových porostů a tím ke vzniku rozsáhlých holin. Další intenzívně zasaženou oblastí jsou severní svahy Beskyd od Velkého Javorníku po Stolovou. Zde se rozšiřuje kůrovec od západu směrem k řece Ostravici.
Téměř po celém území lesní správy jsou ostrůvkovitě smrkové porosty oslabeny suchem a václavkou a nejsou již schopny kůrovcům odolávat. Pokud dojde k jejich napadení a nejsou včas odhaleny a vytěženy, kůrovec se rychle namnoží a je schopen udolat i okolní relativně zdravé porosty.
„Na zachycení rojících se kůrovců jsme připravili, 5928 obranných opatření – lapáků a lapačů opatřených feromonem. V současné době se soustředíme na vyhledávání stromů obsazených kůrovcem a ty přednostně zpracováváme. Toto dříví z oblasti nejméně napadených centrálních Beskyd v co nejkratším možném termínu odvážíme na vzdálený sklad mimo Beskydy k asanaci,“ uvedl Jaroslav Štefek z Lesní správy z Ostravice.
Vzniklé holiny po nahodilých těžbách se zalesňují v naprosté většině směsí dvou a více dřevin. V umělé obnově lesa je zastoupen hlavně buk téměř 70 procent, dále smrk 15 procent, jedle do 10 procent, borovice 4 procenta a v menším zastoupení modřín, dub, lípa a habr. Podíl jednotlivých dřevin je ovlivněn nabídkou lesních školek, které se pěstováním sazenic zabývají. Na vhodných plochách se využívají i dřeviny z přirozené obnovy, kde se mimo vyjmenované druhy uplatňuje především bříza a jeřáb.
„Pokud se výrazně nezmění klimatické podmínky a nezlepší situace v odbytu dříví, není v silách lesníků tuto kalamitu zvládnout. V roce 2018 se projevilo mírné zlepšení a letošní rok, kdy celý měsíc květen byl nadprůměrně deštivý, byla naděje na zlepšení. Bohužel následující dva měsíce měly pro kůrovce mimořádně příznivé podmínky. Daná situace nám dává možnost pouze postup kůrovců zpomalovat,“ doplnil Jaroslav Štefek.
