Pustevny, Lysá hora, Čertův mlýn, Pulčínské skály, Brdo, Svatý Hostýn, hrad Lukov… Místa, kde má příroda co ukázat, ale zároveň místa, která dostávají zabrat. Tisíce turistických bot zarývají hluboké vrásky do zdejší krajiny, ochranáři se zas a zas pouští do nekonečného boje s erozí.
Podle Zdeňka Urbanovského z Centrály cestovního ruchu Východní Morava bývají půdní erozí nejvíce zasažené ty úseky stezek, které jsou vedené v kopcovitém terénu po spádnici.
„Jedná se například o závěrečná stoupání k rozhlednám, jako jsou Vartovna, Miloňová, nebo Brdo. Dále o některé pěšiny v okolí hradu Lukova či poutního místa Svatý Hostýn,“ přiblížil.
Zároveň upozornil, že vznik půdní eroze se netýká jen turisticky atraktivních míst.
„Například v lese přiléhajícím ke zlínskému sídlišti Jižní svahy jsou stezky vyšlapané desítkami pejskařů. Ty, které jsou ve svahu, trpí erozí stejně, jako pěšiny na Radhošti. Takže problém nemají jen vyhlášené lokality, ale všechna místa, kudy chodí pravidelně větší množství lidí,“ shrnul.
„Z pohledu návštěvnosti já osobně za jediné turisticky přetížené místo v kraji považuji Pustevny,“ dodal Zdeněk Urbanovský.
Ředitel regionálního pracoviště Správy CHKO Beskydy František Jaskula označuje za nejkritičtější místa Lysou horu a Pustevny.
„Z dat sčítačů je zřejmé, že návštěvnost Lysé hory se stále zvětšuje. Nejvytíženější trasa z Ostravice vykazuje 330 000 průchodů za rok. Velké množství zkratek v okolí Lysé hory vede k postupující erozi, kterou umocňuje drsné klima a množství srážek. Díky extrémnímu svahu a klimatickým podmínkám je tam stav stezek nejproblematičtější,“ uvedl.
„Pustevny mají návštěvnost také obrovskou, ale nejfrekventovanější cesta na Radhošť je nedávno opravená a vede v relativně přívětivém terénu po hřebeni. Zde je potřeba pouze čas od času udržovat přístupový chodník k rozhledně Cyrilka,“ dodal Jaskula.
K dalším kritickým místům na území CHKO Beskydy podle něj patří Čertův mlýn s návštěvností 26 000 průchodů za rok. Tam navíc erozi urychlují cyklisté.
V Přírodní rezervaci Smrk s devíti tisíci průchody ročně tvoří turisté zkratku přímo na vrchol přes přírodní rezervaci, dochází k rozšiřování chodníku a jeho erozi. Problematický je tu také traverz na červenou turistickou značku do sedla Smrk.
Z důvodu eroze CHKO Beskydy nezvažuje omezovat návštěvnost, ale plánuje postupně praktikovat technická opatření, která návštěvníky usměrní. Zejména v místech, kde má příroda nedozírnou hodnotu a nehospodaří se tu běžnými postupy. Postupně se tak objeví protierozní prahy, zábradlí, kamenné nebo kovové stupy případně štětované chodníky.
V těžko přístupných terénech je budování takových opatření fyzicky i technicky velmi náročné. Své o tom ví strážce CHKO Beskydy Jaromír Navrátil, který dohlíží, ale také se stará o Národní přírodní rezervaci Pulčín-Hradisko.
„Jak lidi chodí dolů ze skal, hrnou půdu před sebou a chodníky dostávají zabrat. Veškeré nářadí, kulíky, půlkuláče, železné tyče a další materiál musím při opravě dotáhnout v batohu na zádech,“ popsal nelehký úkol.
Stezky do skal jsou jednosměrné, zpátky musíte jinudy
Připravené má cedule, které by měly turisty nasměřovat, aby chodili do skal pouze jednou cestou, zpátky jinudy.
„Už teď je stezka v úseku od studánky Svatoján na Zámčisko doporučená jako jednosměrná. Je to zejména kvůli bezpečnosti návštěvníků, kdy se pro průchod využívají kovové stupy a řetězy a lze se zde jen obtížně vyhýbat,“ vysvětlil František Jaskula.
Nařídit jednosměrný provoz a vyžadovat jeho dodržování není v pravomoci správy CHKO.
„Byť by to bylo po všech stránkách dobré. Zub času, voda a pohorky turistů jsou neúprosné, a chodník, navzdory realizovaným úpravám, pomalu, ale rychleji než by bylo přirozené, gravituje k Pulčínskému potoku,“ posteskl si.
