Silniční obchvaty měst, modernizace nemocnic i rekonstrukce letištní přistávací dráhy, ale také přehrada nebo nové tramvajové tratě. To vše kraji nabízí Národní investiční plán, který zahrnuje vize až do roku 2050. Obsahuje ale i projekty, o kterých starostové obcí dosud neměli ani tušení.
Vláda strategický dokument schválila v závěru loňského roku. Z celkové republikové sumy osmi bilionů korun připadá na moravskoslezský region 150 miliard.
„Smyslem Národního investičního plánu je shromáždění veškerého investičního potenciálu naší země na jednom místě. Vytvoří se zásobník projektů, který by měli ministři, hejtmani, primátoři a starostové aktualizovat a z něj vybírat a uskutečňovat podle připravenosti a finančního krytí,“ vysvětlil předseda vlády Andrej Babiš.
Hejtman a poslanec Ivo Vondrák, premiérův spolustraník, považuje zpracování seznamu za legitimní.
„Dalším důležitým krokem ale bude, aby se projekty nejvyšší priority začaly realizovat. Je také nutno tento seznam periodicky aktualizovat podle skutečných potřeb,“ poukázal Vondrák, podle kterého by jinak plán zůstal jen na papíře.
V plánu nechybí knihovna ani koncertní hala
Krajský úřad na regionální části vládního dokumentu spolupracoval, například zpracoval seznam potřebných projektů. „Definovali jsme i klíčové stavby, například budovu krajské vědecké knihovny, takzvanou Černou kostku, přístavbu Domu umění Bílý stín nebo ostravský nový koncertní sál,“ vypočítal hejtman.
Kromě těchto investic patří mezi nejnákladnější například částečné zdvoukolejnění a elektrifikace železniční tratě Ostrava–Frýdlant nad Ostravicí–Frenštát pod Radhoštěm za 8,5 miliardy korun, rozšíření elektrické sítě za 13,3 miliardy, stavební úpravy i zlepšení přístrojového vybavení fakultní nemocnice za 8,6 miliardy nebo tramvajová trať z Karviné do Ostravy přes Havířov za osm miliard korun.
„Slibem neurazíš. Kdyby třicetiletý plán nebyl sepsán, tak by nebylo o čem diskutovat,“ zasmál se bývalý krajský náměstek a nyní krajský zastupitel Josef Babka (KSČM).
Ostrava bude připomínkovat
Za vytvoření plánu i možnost námětů veřejnosti přes elektronickou platformu dává vládě jedničku. „Odhadnout potřeby kraje za třicet let je však lehce úsměvné. V plánu bych například rád viděl i finanční investici státu do výkupu akcií OVaK a SmVaK, abychom dostali vodu z rukou zahraničních investorů pod vliv státu, kraje a obcí,“ řekl Babka.
Primátor Ostravy Tomáš Macura (ANO) je rád, že se vláda zamyslela nad budoucím rozvojem regionů. Současně doufá, že tento dokument nezapadne jako celá řada jiných plánů. „Jestli je vládní strategie splnitelná, ukáže až čas. Je jasné, že to nebude záležet jen na vládě,“ poznamenal primátor.
Na magistrátu nový dokument stále studují. „Prozatím se jeví, že nejvýznamnější stavby z pohledu Ostravy jsou do něj zakomponovány. Některé připomínky však uplatníme,“ nastínil Macura.
Starostům obcí některé plánované akce ve vládním plánu chybějí, z jiných jsou naopak udiveni. To se týká například slibu zahájení výstavby zimních stadionů v roce 2030 v Hlučíně, Příboře a ve Frenštátě pod Radhoštěm.
Zájem o Frenštát: stadion, železnice, depozitář i můstky
„Zimní stadion s městem nikdo nekonzultoval, tudíž nemáme ani vybranou lokalitu,“ upozornil starosta Hlučína Pavel Paschek (nez.), který jinak přivítal zařazení přeložky silnice I/56 mezi Opavou a Ostravou. Starostu Příbora Jana Malíka (nez.) slibovaná ledová plocha také překvapila. „Jsem sice ve funkci teprve od předloňského podzimu, ale o záměru zimního stadionu u nás slyším poprvé. Navíc město nemá ke sportům na zimním stadionu historickou tradici a stejné zařízení je v osm kilometrů vzdálené Kopřivnici,“ konstatoval.
Příbor podle starosty naopak zvažuje stavbu haly na míčové sporty, kterou však plán nezmiňuje. „Chybí mi tam i rekonstrukce výpravní budovy v železniční stanici, kterou nám správa dráhy přislíbila na rok 2022,“ zmínil Malík.
Jen Frenštát pod Radhoštěm zimní stadion vítá, protože nedávno otevřel kluziště, kterému by zastřešení pomohlo. Právě Frenštát je v plánu zmiňován hned několikrát, a to například stavbou centrálního depozitáře pro nedaleké rožnovské Národní muzeum v přírodě nebo modernizací areálu skoků na lyžích. „Pro případné naplnění všech projektů zmiňovaných vládním plánem bude důležité, jestli přijde ekonomická krize, nebo nikoli,“ podotkl frenštátský starosta Miroslav Halatin (ODS).
Politici z parlamentních opozičních stran pak jsou vůči plánu nejvíce kritičtí. „Chápu pana premiéra, že opět potřebuje plusové body, proto přišel s tímto plánem, do kterého zařadil všechny žádosti obcí a krajů, které jsou i nejsou na ministerstvech,“ zhodnotil senátor, starosta Bolatic a současně předseda Sdružení obcí Hlučínska Herbert Pavera (TOP 09).
Pirát: Slátanina zbožných přání
„Není tam třeba dokončení revitalizace Hlučínského jezera či opavského Stříbrného jezera nebo obchvat Hradce nad Moravicí. Nenašel jsem ani rozšíření areálu vojenského opevnění v Hlučíně-Darkovičkách,“ vyjmenoval senátor a starosta Pavera.
Podobně hovoří poslanec Pirátů Lukáš Černohorský. „Je to slátanina všech zbožných přání. Navíc nejde ani tak o realizovatelnost, ale hlavně o potřebnost a budoucí udržitelnost projektů,“ konstatoval.
V plánu mu například chybějí investice do sociálního bydlení a zejména upozorňuje na nulové investice v oblasti životního prostředí.
„Jak je vidět, tak dokument místo odpovědí vytváří víc a víc otázek,“ zakončil Černohorský.