Věděli jste, že více než TŘETINU běžné POPELNICE TVOŘÍ BIOODPAD?
Podle fyzických analýz směsného komunálního odpadu, tvoří biologicky rozložitelný odpad přibližně 32–40 % obsahu černých popelnic. (ekolist.cz, 2026).
Ve Frenštátě pod Radhoštěm je situace stejná. Každá třetí lopatka odpadu, která končí na skládce jako bezcenná, je ve skutečnosti materiál, který lze kompostovat nebo využít pro tvorbu energie.
Bioodpad na skládce – problém, který zbytečně platíme
Bioodpad ve směsném odpadu zbytečně zvyšuje náklady a škodí planetě.
Slupky, zbytky ovoce a zeleniny, kávový lógr nebo posekaná tráva obsahují živiny a organickou hmotu, která má v přírodním cyklu své místo. Pokud ale skončí v černé popelnici, stává se z ní zátěž pro obec i životní prostředí.
Město tak platí za zpracování odpadu, který by mohl být využit jinak – v kompostárnách k výrobě úrodného kompostu nebo v bioplynových stanicích k výrobě energie.
Na skládkách se bioodpad rychle rozkládá a bez přístupu kyslíku, což vede ke vzniku skleníkového plynu metanu (U.S. EPA, 2024). Ten je má přibližně 28x vyšší potenciál globálního oteplování než oxid uhličitý na horizontu 100 let (IPCC, 2013). Jednoduše řečeno metan je výrazně silnější skleníkový plyn než oxid uhličitý.
Les ani příroda nejsou kompostárny
Ačkoli větve, tráva nebo listí pocházejí z přírody, jejich odkládání do volné krajiny není bez dopadu na okolní prostředí. Ukládání bioodpadu mimo určená místa je navíc považováno za nelegální odkládání odpadu a může fungovat jako zakládání černých skládek.
Pokud se zahradní odpad hromadí na nevhodných místech, může to mít negativní dopady na okolní prostředí. Zahradní odpad může ovlivňovat přirozené složení půdy, protože ji obohacuje o nadbytek živin, čímž mění podmínky pro původní druhy rostlin. Zároveň může přenášet nepůvodní i invazivní druhy, škůdce nebo choroby do volné přírody.
Nejlepší bioodpad je ten, který nevznikne
V Evropské unii vzniká ročně více než 59 milionů tun potravinového odpadu a členské státy mají za cíl jeho množství do roku 2030 významně snížit. (Eurostat, 2023)
Každé nesnědené jídlo přitom znamená nejen odpad v popelnici, ale také zbytečně spotřebovanou vodu, energii, práci lidí i emise z dopravy.
Jak můžeme množství bioodpadu snížit
Snižování bioodpadu začíná už při samotném nákupu. Pomáhá plánování jídelníčku a nákup jen takového množství potravin, které skutečně spotřebujeme. Významně pomáhá i využívání potravin, které by jinak skončily jako odpad, například díky zlevněným balíčkům nebo sdílení potravin.
V kuchyni pak můžeme zbytky přirozeně využívat v dalších jídlech, místo jejich vyhazování. Tipy přinesou například zero-waste kuchařky. A pokud už bioodpad vznikne, jeho nejlepším využitím je návrat do přirozeného cyklu, tedy kompostování, ať už na zahradě, nebo v bytě pomocí vermikompostéru, případně využití hnědých popelnic ve městě.
ZAPAMATUJ SI:
🛒 nakupuj jen tolik, kolik skutečně spotřebuješ
🍎 potravinami neplýtvej
🌱 kompostuj, nebo využívej sběr bioodpadu
🌳 nevyhazuj bioodpad do přírody
Zdroje a další odkazy:
➡️ Ekolist.cz → Podíl biologicky rozložitelného odpadu v černých popelnicích
➡️ U.S. EPA, 2024 → Quantifying methane emissions from landfilled food waste
➡️ Eurostat, 2023 → Food waste and food waste prevention
Tyto aktivity jsou realizovány v rámci spolupráce s projektem CirkArena (reg. č. CZ.10.03.01/00/22_003/0000045) spolufinancovaného Evropskou unií z Operačního programu Spravedlivá transformace
