Historie města
Od tržního městečka pod Radhoštěm přes tkalcovské a továrnické město až po olympijské zlato - stručně o tom, odkud se Frenštát vzal.
Počátky pod Radhoštěm
Přesné datum založení Frenštátu ani jeho zakládací listinu neznáme. Kotlina pod Radhoštěm se osidlovala v době velké kolonizace na přelomu 13. a 14. století a město podle všeho založili páni z Hückeswagenu, stavitelé hradů Hukvaldy a Šostýn, a pojmenovali ho po svém otci Frankovi.
Nejstarší písemná zmínka pochází ze 14. 3. 1382, a to nepřímo: v listině o fojtství v sousedních Závišicích svědčí mimo jiné frenštátský fojt. Frenštát byl dlouho jen městečkem, titul města dostal až v roce 1781. Z německého Frankstadt vzniklo české Frenštát, přívlastek „pod Radhoštěm" přibyl do úředního jména ve dvacátých letech 20. století.
Ohně, války a mor
Třicetiletá válka a valašská povstání Frenštát nešetřily: v roce 1626 byl vypálen, v roce 1646 ho obsadili Švédové a dvakrát ho zasáhl mor. Podle nejstarší dochované zprávy z 19. 11. 1661 zničil oheň na náměstí školu, radnici, kostel, faru, pivovar a devět domů. V roce 1743 vyhořela i další škola v Dolní ulici.
Tkalcovské město
Od 16. století rostl Frenštát díky trhům, obchodu a řemeslům. Jako první cech je v roce 1598 doložen tkalcovský a frenštátské plátno se vozilo až na trhy do Krakova. Když se ruční tkalcovství dostalo do krize, odcházeli od poloviny 19. století lidé hromadně za prací do Ameriky, hlavně do Texasu.
Obrat přinesla tovární výroba:
- 1820 - Josef Bumbala starší zakládá první mechanickou tkalcovnu, jeho syn staví v roce 1885 v Dolní ulici továrnu na vodní a parní pohon.
- 1883 - bratři Křenkové přistavují k apretuře mechanickou tkalcovnu a L. A. Bernkop začíná vyrábět ohýbaný nábytek.
- 1888 - městem začíná jezdit vlak, trať Ostrava - Valašské Meziříčí.
- 1906 - Bernkop se stěhuje do nové továrny u trati, staví vlastní elektrárnu a od roku 1910 svítí ve Frenštátě veřejné elektrické osvětlení.
Vedle textilu a nábytku se ve městě uchytilo barvířství a punčochářství.
Dvacáté století
Slibný rozvoj první republiky ukončila 2. světová válka. Během okupace zahynulo 40 frenštátských občanů na popravištích, v koncentračních táborech, věznicích, pracovních táborech a v partyzánském boji. Město bylo osvobozeno 6. 5. 1945.
Hned po válce vznikl ve Frenštátě závod Moravských elektrotechnických závodů (MEZ) na elektrické stroje a kvůli technikům pro něj vznikla ve městě i průmyslová škola. V roce 1968 přivezl frenštátský rodák Jiří Raška z olympiády v Grenoblu zlatou medaili ze středního a stříbrnou z velkého můstku.
Kolik lidí tu žilo
Podle sčítání lidu. Mezi lety 1869 a 1921 počet obyvatel klesal, po válce město rostlo a nejvíc lidí zaznamenalo sčítání v roce 2001.
| Rok | Obyvatel |
|---|---|
| 1869 | 6 563 |
| 1890 | 5 767 |
| 1921 | 5 432 |
| 1950 | 6 348 |
| 1970 | 8 582 |
| 1991 | 11 166 |
| 2001 | 11 361 |
| 2021 | 10 576 |
Fotogalerie
Fotografie: Petr Horník a Ondřej Rosa.
Odkud jsou údaje. Hlavně z průvodce 640 let města Frenštát pod Radhoštěm (2022) a z historie města na webu městského úřadu, počty obyvatel podle sčítání lidu (ČSÚ). Kde se zdroje v detailech rozcházejí, uvádíme opatrnější údaj.