Památky ve městě - frenstat.cz

Náměstí Míru

Radnice

náměstí Míru

Novoromantickou radnici s věží a podloubím postavili v letech 1889-1891 podle návrhu Antonína Tebicha z Brna. Ve vstupní hale stojí originál Poláškova Radegasta, na radniční věž vedou prohlídky.

Měšťanské domy

náměstí Míru

Domy kolem náměstí stojí na místě středověké zástavby a pocházejí ze 16. až 19. století. Na jihozápadní straně se dochovalo podloubí i s dlažbou z oblázků, domy č. p. 18 a 19 jsou bývalé právovárečné domy ze druhé poloviny 16. století.

Kašna s Neptunem

náměstí Míru

Neptun s trojzubcem, kterému se ve Frenštátě říká Jonáš, stojí na kašně od roku 1840, kdy město dostalo vodovod. Od roku 1982 je na náměstí kopie, originál sochy je v budově radnice.

Mariánský sloup

západní strana náměstí

Pískovcový sloup s Pannou Marií a Ježíškem, kterou nesou čtyři andělé, nechal postavit farář Jakub Valentin Palička. Socha na vrcholu je z roku 1686, dedikační nápis na soklu nese datum 6. 5. 1692.

Socha sv. Floriána

východní strana náměstí

Pozdně barokní socha patrona hasičů z roku 1773, postavená ze sbírky občanů. Latinský nápis na podstavci skrývá chronogram - součet jeho římských číslic dá 3546, tedy dvojnásobek roku vzniku.

Pamětní desky

domy na náměstí Míru

Desky na domech připomínají sochaře Albína Poláška, malíře Břetislava Bartoše, spisovatele Františka Horečku, starostu Valentina Kostelníka a Karla Buzka. Deska olympijského vítěze Jiřího Rašky visí na podloubí naproti radnici, na domě č. p. 3 deska prvním vystěhovalcům do Texasu.

Sochy

Originál sochy Radegasta

radnice

Frenštátský rodák Albín Polášek vytvořil Radegasta z umělého kamene, socha měří 3,2 m a váží 1,4 t. Na Radhošti ji odhalili v roce 1931, od roku 1998 ji tam nahrazuje žulová kopie a originál stojí v hale frenštátské radnice.

Sousoší Boj dobra se zlem

před muzeem

Muž zápasící s vlkem, Poláškova alegorie obětí 1. světové války z roku 1931. Odhalené bylo 28. 8. 1938 ke dvacátému výročí republiky, na podstavci stojí nápis „1914 - 1918 naše oběti posvěť též vaši práci".

Strůjce svého osudu

parčík v Horní ulici

Plastika Albína Poláška z roku 1962, ke které se sochař vracel od mládí až do stáří. Stojí v parčíku v Horní ulici a také v radnici, její kopie zdobí řadu středních škol v USA.

Socha sv. Jana Nepomuckého

Vrcholně barokní pískovcová socha z roku 1717. Nadživotní postava světce stojí na obláčcích se dvěma andílčími hlavičkami, v rukou drží kříž a kovovou palmovou ratolest.

Kostely a kaple

Kostel sv. Martina

farní „dolní" kostel

Kostel zasvěcený patronovi města dokončili v roce 1680 na místě staršího, který vyhořel v roce 1661. Uvnitř visí triptych Valašské madony Adolfa Liebschera, přenesený z kaple na Radhošti.

Kostel sv. Jana Křtitele

filiální kostel

Jednolodní kostel z roku 1640, jehož věž dostala cibulovou báň v roce 1780. U věže stojí barokní kamenný kříž z roku 1753, obrazy křížové cesty kostelu věnoval Albín Polášek.

Lurdská kaple

Horečky

Kaple ve tvaru jeskyně zapuštěné do svahu nad městem, kterou dala v roce 1902 postavit manželka továrníka Bumbaly jako dík za uzdravení. Otevřená je od května do poloviny října, o svátku sv. Ducha se tu koná pouť.

Kaple na Kopané

Kopaná

Zvonička ve stylu valašské lidové architektury, vysvěcená v roce 1946. Postavili ji z odkazu Aloise Štefka, plán i obrazy sv. Václava a sv. Cyrila a Metoděje uvnitř jsou dílem jeho bratra, tesaře Josefa Štefka.

Zvonička Strážkyně Beskyd

Horečky

Dřevěná zvonička architekta Kamila Mrvy na pomezí Frenštátu a Trojanovic, postavená svépomocí jako symbol odporu proti těžbě uhlí v Beskydech. Zvon s jmény 37 měst a obcí poprvé zazněl 15. 5. 2010.

Muzeum a technické památky

Muzeum ve staré škole

budova školy z roku 1876

Bývalá chlapecká měšťanská škola z roku 1876 dnes slouží muzeu s devíti stálými expozicemi - od historie města přes tkalcovství až po vystěhovalectví do Texasu. Budova je bezbariérová, s výtahem.

Jurkovičova sušárna ovoce

Horečky - Papratná

Sušárna s ozdobnou pavlačí, šindelovou střechou a vížkou podle návrhu architekta Dušana Jurkoviče z roku 1899. Stojí na soukromém pozemku a veřejnosti přístupná není.

Bývalá textilní továrna

Nádražní ulice

Továrna ing. V. Křenka z roku 1911 patří k prvním stavbám se železobetonovým skeletem u nás. Inspirací byl zřejmě ateliér francouzského architekta A. Perreta.