Ve čtvrtek 26. února 2026 se na frenštátském nádraží sešli lidé, aby si přesně na den připomněli odjezd prvního vlaku, kterým sovětská armáda opouštěla Československo. Frenštát byl vůbec prvním místem bývalé východní Evropy, odkud okupační vojska odešla. Město k výročí připravilo na náměstí výstavu fotografií a dokumentů z té doby.
Základnou od srpna 1968
Po invazi v srpnu 1968 si okupanti vybrali Frenštát jako jednu ze svých základen. Českoslovenští vojáci během pár dnů vyklidili místní kasárna a nastěhovaly se do nich dva sovětské pluky i s technikou. Objekt jim nestačil na ubytování ani na sklady, a tak se hned začalo stavět. Sovětští vojáci pak ve městě s jedenácti tisíci obyvatel žili přes dvacet let a bylo jich kolem čtyř a půl tisíce.
Vyjednávání o odchodu
Po pádu komunistického režimu si místní Občanské fórum dalo odsun vojsk za úkol číslo 1. K vyjednavačům patřil Miloslav Malíček. Na setkání vzpomínal, že se jednalo s důstojníky, kteří měli po ruce nabité zbraně až po tanky a děla, a přesto se je podařilo přesvědčit k návratu domů. Jeden z vojáků mu tehdy řekl: „My se stejně vrátíme! “ Podle Malíčka byli přesvědčeni, že v Československu zůstanou natrvalo. Samotný odjezd vidět nemohl, nepustil ho tehdejší komunistický nadřízený.
Den odjezdu
Nakládání první soupravy s tanky a samohybnými děly začalo 26. února 1990 hned brzy ráno. Den zachytil ve filmu Poslední vlak frenštátský kameraman Milan Bayer, dnes už zesnulý, komentář k němu namluvil Ivan Šedivý. Podle filmu vojáci před odjezdem odváželi všechno, co šlo odmontovat, a nádraží se halilo do prachu a kouře. Pokyn k odjezdu dal výpravčí Bohumil Šoulák a podle komentáře si při tom oddychlo celé město.
Pod hodinami, které ukazovaly přesný čas tehdejšího odjezdu, 14:40, se účastníci letošního setkání shromáždili a ukázali na prstech „viktorku“, znamení vítězství. Na sovětskou posádku a její odchod upozorňují pamětní cedule na nádraží i u bývalých Jaselských kasáren. Sověti je opustili ve velmi zdevastovaném stavu, dnes je z nich obytná Martinská čtvrť.
