Kdo se dnes vydá z Frenštátu na Pustevny, míří do míst, která pro turisty otevřel spolek z tohoto města. Pohorská jednota Radhošť vznikla v roce 1884 jako první český turistický spolek. Klub českých turistů v Praze byl založen až o čtyři roky později.
Schůze 14. září 1884
Iniciátory byli dva frenštátští rodáci, lékárník PhMr. Štěpán Ježíšek (1850–1904) a advokát JUDr. Edvard Parma (1853–1921). Oba se za studií ve Vídni seznámili s tím, jak funguje turistické hnutí v Rakousku a Německu.
Z Ježíškova popudu se 14. září 1884 sešla zakládající schůze a dostala návrh stanov. Místodržitelství ustavení spolku potvrdilo 25. října a 9. listopadu se konala první valná hromada. Spolek dostal název a znak: bílý a zelený sedmikvítek v rudém poli s opisem Pohorská jednota Radhošť. Výbor po druhé valné hromadě 13. listopadu pracoval ve složení: předseda Emil Kostelník, místopředseda Robert F. Křenek, první jednatel Štěpán Ježíšek, druhý jednatel P. Jan Břečka, pokladník Alois Fialka a hospodář Emil Křenek. Do konce roku měl spolek přes dvě stě členů.
Účel jednoty popisuje druhý článek stanov z roku 1888 slovy „návštěvu hor a zajímavých krajin moravsko-valašských usnadňovati, lásku k nim pěstovati a k vědeckému prozkoumání Valašska přispívati“.
Česká turistika vedle německé
Spolek nebyl jen turistický. Katalog k muzejní expozici připomíná jeho národnostní význam a cituje větu:
„My nesmíme dopustiti, aby Němci též našeho Radhoště se zmocnili, toť význam našeho podniku.“
Německé turistické spolky v kraji tehdy už působily. Gebirgsverein der mährisch-schlesischen Sudeten und des Altvatergebirges (dnešní Mährisch-Schlesischer Sudetengebirgsverein) vznikl v roce 1881 ve Freiwaldau, dnešním Jeseníku, a v roce 1884 měl odbor ve Vítkovicích. Beskidenverein, zaměřený přímo na Beskydy, byl založen v roce 1893. Podle pozdějšího předsedy jednoty Jana Šrubaře hrozilo, že se německý turistický spolek „usídlí i na vrcholku památného Radhoště“ (Novojičínský deník, 2014).
Z Horeček na Pustevny
Na Pustevnách chtěla jednota stavět od začátku, koupě pozemku ale napoprvé nevyšla. V letech 1885–1886 proto zřídila na frenštátských Horečkách dvě vyhlídky, Milou domovinu a Libušínku, a označila tam chodníky.
V roce 1886 se podařilo koupit pozemek „Krabičanek“ na Pustevnách od Apoleny Malinové z Prostřední Bečvy. Katalog expozice cituje dobový popis, jak obchod skončil:
„Když konečně vše dojednáno, dán závdavek 10 zl. místo vlněného šálu, který měli jsme jí nádavkem koupiti, vykoulili jsme na litku zpod kříba čtvrtku piva, vytasili se másem slivovice a presentovali milé Malince několik viržinek, na nichž sobě dle našich informací tolik libovala. Když Malinová slušně se pohostila, zaplakala hořce, že nám území prodala.“
Téhož roku se předsedou jednoty stal Edvard Parma a zůstal jím až do své smrti v roce 1921. Od roku 1885 byl prvním advokátem v rodném městě, v letech 1891–1896 starostou Frenštátu a potom poslancem Moravského zemského sněmu. Štěpán Ježíšek naopak počátkem roku 1887 odešel do Moskvy. Jednota ho ještě téhož roku jmenovala svým prvním čestným členem. V Moskvě v roce 1904 zemřel.
Pustevně, Šumná, Libušín a Maměnka
První útulna jednoty, Pustevně, byla otevřena 9. srpna 1891. Měla výčep a společnou noclehárnu se šestnácti lůžky. Následovala rozhledna Cyrilka a kamenná útulna Šumná, zpřístupněná 5. srpna 1894.
V roce 1897 začala stavba útulny Maměnka a jídelny Libušín pro dvě stě hostů. Navrhl je architekt Dušan Jurkovič, postavil vsetínský stavitel Michal Urbánek, v duchu lidové architektury a secese. Interiér jídelny vymaloval pražský malíř Karel Štapfer, některé obrazy podle studií Mikoláše Alše. Část nových staveb se otevřela už při svěcení kaple na Radhošti 10. září 1898, slavnostně pak 6. srpna 1899, spolu se zvonicí, kuželnou a letní tělocvičnou. Stavby stály přes 82 tisíc korun.
V letech 1903–1907 jednota koupila i útulnu u kaple na Radhošti, o kterou stál také německý Beskidenverein, a v roce 1908 jí patřil celý hřeben na Pustevnách od Tanečnice až k rozhledně Cyrilka. Po stavbě silnice do Velké Ráztoky (1906) a Knížecí cesty z Ráztoky na Pustevny (1910–1911) se Pustevny staly dostupným a oblíbeným střediskem beskydské turistiky.
Jednota za první republiky
Odbory Pohorské jednoty vznikaly na Moravě, v Čechách i na Slovensku, například v Přerově, Moravské Ostravě, Brně nebo v Praze. Ve výboru brněnského odboru byli i Leoš Janáček a Petr Bezruč. V roce 1937 měla jednota 5 686 členů a 12 odborů.
V roce 1926 otevřela na Tanečnici velkou útulnu pojmenovanou po Edvardu Parmovi. V červnu 1928 byl na Pustevnách hostem jednoty prezident T. G. Masaryk. V roce 1931 byly na Radhošti odhaleny socha Radegasta a sousoší Cyrila a Metoděje od sochaře Albína Poláška. V letech 1934–1935 postavila jednota chatu na Velkém Javorníku.
Válka, zánik a návrat
Za druhé světové války byly stavby na Pustevnách zdevastované a předseda ústředí jednoty JUDr. Božetěch Parma se stal obětí německých represí. Po válce se objekty díky subvencím, přímluvě Dušana Jurkoviče a práci členů postupně opravovaly.
Po únoru 1948 se turistické a sportovní organizace slučovaly. Od 1. července 1948 byla Pohorská jednota Radhošť začleněna do Československé obce sokolské, její znárodněný majetek převzaly Československé hotely a 15. června 1950 jednota, stejně jako jiné spolky, svou činnost ukončila.
Obnovila ji 7. listopadu 1990, především zásluhou Břetislava Šrubaře. Chatu na Velkém Javorníku dostala zpět a obnovila v ní provoz. V roce 2014 ji Klub českých turistů uvedl do Síně slávy české turistiky, kam v roce 2011 uvedl i Edvarda Parmu. V roce 2024 si spolek připomněl 140 let od založení. Sídlo má v Trojanovicích, na adrese chaty na Velkém Javorníku.
Kolébka české turistiky v muzeu
Historii jednoty vypráví stálá expozice Kolébka české turistiky v Muzeu ve Frenštátě pod Radhoštěm, pobočce Muzea Novojičínska v ulici Horní. S jednotou souvisí i začátky organizovaného lyžování v Beskydech, a tak jsou vystavené lyže, sáně, plakáty, fotografie, pohlednice, odznaky, poháry, diplomy i prapory. Ve vitríně ve tvaru skokanského můstku jsou trofeje frenštátského rodáka Jiřího Rašky, olympijského vítěze a mistra světa. K expozici vyšel v roce 2007 katalog, který je dnes ke stažení na webu muzea.
Pustevny přitom ve Frenštátě neleží. Patří k obci Prostřední Bečva, lanovka na ně ale jezdí z Trojanovic. Spolek, který je pro turisty zpřístupnil, vznikl ve Frenštátě a z Frenštátu ho vedli.