V americkém státě Texas, v Burleson County mezi Houstonem a Austinem, leží místo, které se jmenuje Frenstat. Založili ho čeští katoličtí přistěhovalci a v létě 1886 mu dali jméno po Frenštátu pod Radhoštěm, odkud většina z nich pocházela. Nejsou v tom sami - od poloviny 19. století totiž z celého Frenštátska odcházely za oceán stovky lidí a v Texasu po sobě zanechaly víc než jedno takhle pojmenované místo.
Bída, tkalci a neúroda
Hromadné vystěhovalectví z Frenštátska začíná v polovině padesátých let 19. století. Obec Trojanovice ve vlastní historii mluví o letech 1846 až 1856 jako o období bídy a hladomoru, kvůli kterému řada obyvatel hledala lepší živobytí v USA, Brazílii nebo na Novém Zélandu - počet obyvatel obce mezi lety 1857 a 1890 klesl z 2 541 na 2 030. Samotné město Frenštát pod Radhoštěm dodnes ve vlastní historii uvádí, že „krize odbytu, které provázely tkalcovské řemeslo, vedou od poloviny 19. století k početnému vystěhovalectví do Ameriky“ - úpadek domácké výroby sukna kvůli nastupující průmyslové velkovýrobě tak zasáhl i samotné město, ne jen okolní vesnice. K ekonomickým důvodům se přidávaly neúroda, epidemie cholery a tyfu a strach mladých mužů z dlouhé vojenské služby v rakouské armádě.
Texas, kam psal farář dopisy
Cílem většiny vystěhovalců z Frenštátska se stal Texas, tou dobou teprve dvacet let stát Unie. Významnou roli v tom sehrál farář Josef Arnošt Bergmann, který do Texasu přijel s rodinou v roce 1850 a stal se duchovním vůdcem a učitelem tamních německých osadníků. Krátce po příjezdu začal psát přátelům domů dopisy o svobodě, úrodné půdě a životě bez útisku - některé dobové noviny je dokonce přetiskovaly, a Bergmann si tak vysloužil přezdívku otce české imigrace do Texasu.
První skupina vystěhovalců z Frenštátska dorazila do Texasu v roce 1856. Mezi nimi byl podle dochovaných záznamů i Josef Janda z Trojanovic, který na podzim téhož roku připlul lodí Elizabeth a usadil se v osadě Hostyn (tehdy ještě zvané Bluff) poblíž města La Grange. O čtyři roky později, v roce 1860, ho následoval Jan Janda, také z Trojanovic - jeho cesta lodí Jeverland přes přístav Galveston trvala 66 dní. Válka Severu proti Jihu v letech 1861 až 1865 vystěhovalectví na čas přerušila, ale od roku 1870 přišla další vlna a v roce 1880 dorazilo do Texasu dalších zhruba čtyři sta lidí jen z místeckého hejtmanství.
Nové osady se starými jmény
Moravští vystěhovalci si v Texasu nezakládali anonymní farmy, ale celé vesnice - a řadu z nich pojmenovali po místech, která opustili. Vedle Frenstatu tak v Texasu vznikly i osady Hostyn (podle beskydského vrchu Hostýn), Dubina, Frydek, Hranice, Smetana nebo Komensky. Frenstat sám založili čeští katolíci, kteří do oblasti přišli v roce 1884; o dva roky později tam žilo kolem čtyřiceti českých rodin, některé se přistěhovaly z blízkého Caldwellu. Osadník Adolph Polansky daroval pozemek pro školu, kostel a hřbitov a v roce 1889 tam vyrostl kostel Nejsvětějšího růžence, dodnes první katolický kostel v celém Burleson County. Ve Frenstatu fungovala v letech 1891 až 1908 i pošta, obchod a bavlnický třídič - v roce 1892 tam žilo 25 lidí, v roce 1931 kolem osmdesáti pěti českých rodin v okolí, dnes je to hrstka roztroušených usedlostí kolem kostela.
Podobný příběh má i sousední Fayette County. Do Fayetteville přišli první Češi už v roce 1853, druhá skupina moravských osadníků v roce 1856; v roce 1856 se tam konala i první česká protestantská bohoslužba v celém Texasu. Instituce Texas State Historical Association dnes Fayetteville označuje za kolébku české imigrace do Texasu - vznikly tam první krajanské spolky KJT a SPJST a v roce 1892 první česká kapela v Texasu.
Kněz, který chyběl
Vystěhovalcům dlouho scházelo to, co znali z domova - bohoslužby v mateřském jazyce. Místní kněží byli většinou Němci a Poláci, a tak se osadníci obrátili na biskupa v Galvestonu, ten požádal o pomoc kardinála Fürstenberka v Olomouci. Nejvíc o českého kněze stáli osadníci z Fayetteville, kteří pocházeli hlavně z Lichnova a Bordovic - ještě před odjezdem do Texasu chodili na bohoslužby a ke zpovědi do kostela v Lichnově, kde od roku 1869 sloužil jako kaplan Josef Chromčík, rodák z Řepčína u Olomouce. Vystěhovalci mu sbírkou zaplatili lodní lístek do Ameriky a 25. prosince 1872 sloužil ve Fayetteville první českou katolickou mši v Texasu.
V nových osadách vznikaly i školy. Řešil se v nich spor, jestli se má vyučovat i anglicky, nebo jen česky - nakonec zvítězila angličtina, díky které se mladá generace mohla lépe naučit hospodařit s hlavními texaskými plodinami, kukuřicí a bavlnou. Vystěhovalci si drželi kontakt s domovem i přes krajanský tisk - nejznámější byly noviny Svoboda, které skoro čtyřicet let vydával Augustin Haidušek.
Frenštátsko v Texasu dodnes
Do roku 1910 žilo v Texasu přes patnáct tisíc lidí narozených v Čechách - byla to druhá nejpočetnější přistěhovalecká skupina po Němcích. Potomci vystěhovalců z Frenštátska dnes žijí hlavně v okolí Fayetteville a La Grange ve Fayette County, kde jejich předkové před více než sto padesáti lety zakládali první osady, a řada z nich se k českému původu dodnes hlásí - jezdí si prohlížet staré kostely, pátrají v matrikách a hledají příbuzné ve staré vlasti.
Doma na Frenštátsku připomíná tuhle kapitolu dějin Muzeum vystěhovalectví v Lichnově se stálou expozicí Naděje má jméno Texas, která mapuje osudy vystěhovalců z Lichnova, Frenštátu, Kozlovic, Tiché a dalších obcí Lašska a Valašska. Kolik přesně lidí z Frenštátska a okolí za oceán tehdy odešlo, se dnes už přesně spočítat nedá - jisté je jen to, že jich bylo dost na to, aby si v Texasu založili vlastní vesnici a dali jí jméno po domově.